Nástěnka

Namísto rubriky „Exodus“, která byla zřízena právě jenom pro přechod základní skupiny účastníků z diskusí na Deníku Referendum sem, tímto zřizuji obecně pojatou stránku „Nástěnka“. Která je určena pro běžné organizační či jiné otázky spojené s provozem těchto webových stránek. Většinou tedy asi pro zprávy administrátora účastníkům; ale stejně tak zde mohou účastníci zadávat svá přání či návrhy. Rubrika „Exodus“ je tu uchována už jenom pro archivní účely (není jiná možnost ji archivovat jinde).

89 komentářů u „Nástěnka“

  1. TITUL, NEBO JMÉNO?

    Víceméně náhodou se ukázalo, že je možno v připojených komentářích místo vlastního jména uvádět název respektive titul komentáře. – V tomto smyslu musím korigovat svou odpověď panu Horákovi, kdy jsem mu zrovna dnes tvrdil pravý opak.

    Nicméně – velmi bych se přimlouval za to abychom zůstali u dosavadního modu, tedy aby se zadávalo jméno autora komentáře. Protože jinak bychom vůbec nevěděli, s kým zrovna diskutujeme.

    Pokud někdo chce svůj komentář uvést nějakým názvem, může to dělat zcela jednoduše jako to – někdy – dělám já: že tento název napíše na počátku blokovými literami.

  2. Ediční poznámka: zmenšil jsem odstup mezi jednotlivými řádky textu, protože řada komentářů pak byla příliš roztažena, ztrácel se tak přehled.

    Pokud by se ale bloky textů zdály být příliš obtížně čitelné, je kdykoli možno ten rozestup zase zvýšit.

  3. Hlásím, že přihlašování a možnost vložit diskusní příspěvek na DR opět funguje, dokonce se kliknutím na jméno diskutéra objeví jeho dřívější příspěvky. Ale jak už jsem psala jinde, je to na nic, protože je to od těch nejstarších a aktuální příspěvky jsou na konci seznamu. V případě pilných diskutérů obnáší seznam mnoho set stran a tudíž jsou ty aktuální prakticky nedostupné.

  4. Paní Zemanová, to co hlásíte asi platí jenom pro registrované diskutéry. Já, když to zkusím dostávám pořád: 500
    Request failed with status code 404

  5. No – díky za upozornění, paní Zemanová; hned jsem této příležitosti využil k tomu že jsem pod článek P. Druláka na téma konzervativního socialismu umístil link na můj komentář k němu. – Pokud si toho ovšem po té dlouhé době ještě vůbec někdo povšimne.

  6. Už je to pořadí otočené, paní Zemanová.

    Po kliknutí na jméno diskutujícího v DR se zobrazí diskusní příspěvky od nejnovějších po nejstarší.

  7. Teď jsem u:
    Jiří Nushart, maloměšťácký usmiřovač
    8. dubna 2020 v 9.0
    PANE PLEVO, CHCETE CHUDÝM (VOLIČŮM) POMÁHAT, NEBO NA NĚ CHCETE ÚTOČIT?
    stlačil odkaz a obdržel:
    500
    Request failed with status code 404
    Takže asi jenom pro registrované. Předtím to šlo i mně:(

  8. Vzhledem k tomu, že se počet komentářů v posledních dnech stal už dost nepřehledným, instaloval jsem – dříve na DR velmi populární – widget (ukazatel) „Nejvíce diskutované“. Jsou zde tedy ukázány příspěvky (texty), které byly nejčastěji komentovány za poslední dva dny. (I spolu s počtem komentářů, tohle nebylo ani na DR.) – Pokud by to bylo žádáno, ten časový limit je možno změnit; ale podle mého názoru jsou dva dny celkem optimální časový úsek.

  9. To je dobře. Na tom Referendu chybí také vyhledávací okénko, jimž se dá vyhledávat ve všech článcích podle slova. A také seznam autorů. Ten tam sice je, ale nefunguje. O seznamu diskutujících ani nemluvě.

  10. Ano, paní Hájková, tohle bylo od samotného počátku mé přání, abych tady právě takovýto ukazatel měl. Jenže: WordPress (který vytváří to publikační prostředí ve kterém se tu pohybujeme) bohužel tento ukazatel standardně neobsahuje. Já jsem vskrytu doufal že někde objevím nějaký plug-in (dodatečný prográmek) s touto funkcí; jenže takovýchto plug-inů pro WordPress jsou obrovská kvanta, přinejmenším celé stovky, není možné je nějak přehledně nahlédnout. Ale teď se mi nakonec přece jenom – po dost dlouhém hledání – podařilo najít přesně to co jsem potřeboval. A dokonce je možno nastavit jednotlivé ukazatele také podle vlastní potřeby.

    Ale s tím vyhledávacím okénkem – musím přiznat že jsem si tady tu funkci ještě vůbec nezkontroloval, jak (respektive jestli) to tady funguje. Musím se na to hned podívat. Díky za upozornění.

    Existuje ještě jedna funkce pro vyhledávání jednotlivých článků podle tématické příbuznosti, tzv. „štítky“ (tags). Kdy by tedy například všechny články nějak se týkajícího Komenského bylo možno obdařit štítkem „Komenský“, a podle toho je pak najít. Zatím jsem ale tuto funkci nepoužil, protože jsem nechtěl příliš přeplácávat stávající popisky k jednotlivým textům.

  11. Ale jak vidím, tady to funguje dokonale i bez těch štítků. Zadal jsem do okénka „Komenský“ – a hned to našlo všechny tři doposud publikované texty o Komenském, přestože v žádném ze tří titulů nestála ta základní forma „Komenský“, nýbrž jenom odvozenina „Komenského“. Takže jak to vypadá, v tomto ohledu funguje WordPress opravdu výborně.

  12. Dotaz pro Josefa Poláčka: Dá se nastavit moje uživatelské rozhraní tak, aby mi nezobrazovalo/skrylo příspěvky nějakého jiného uživatele?

  13. Sdělení administrátora:

    Uživatel Jiří Kosmel byl v y l o u č e n, pro hrubé narušení pravidel tohoto webu.

  14. Pane Kalousi, myslím že tímto je i Váš poslední dotaz sám o sobě vyřešen. 😉

  15. Mně zmizelo už několik. Zřejmě i panu Petraskovi, jak se zdá. Čekám, že se k tomu vyjádří pan Poláček.

  16. Ano, od pana Petraska jsem dostal vyrozumění. Omlouvám se, došlo tu opravdu k určité technické závadě; ta už by v tuto chvíli měla být odstraněna.

  17. Ještě k panu Kosmelovi: ten krok s jeho vyloučením jsem udělal opravdu nerad; tím spíš že jsem i nadále přesvědčen že jeho verbální agrese jsou u něj jenom jakýmsi ochranným krunýřem, kterým se brání – proti světu?… Proti životu?… Zkrátka, on nedokáže přinejmenším v určitých situacích zvládat své vnitřní démony. (Ostatně, kdo z nás nemá vůbec žádné „démony“?… Jenom to na nás možná není tak vidět.)

    Mimochodem, pane Kalousi: pan Kosmel se Vám za útoky proti Vám omlouvá. Sám si vlastně vůbec nedokáže vysvětlit, co to do něj vjelo; ale asi jste ho nějakým způsobem podprahově dráždil. – Což mě ostatně docela překvapilo, protože alespoň podle mého zdání jste si světonázorově nebyli nijak příliš vzdálení.

  18. Já jsem svého času (ještě na Referendu) panem Kalousem taky dost trpěla. Ale teď už je pan Kalous vůči mně mírnější. Nebo jsem proti tomu víc imunní.

  19. Paní Hájková, tak to mohu potvrdit: v poslední době pan Kalous vystupuje znatelně méně „zásadově“, nežli dříve! 😀

    Jak je vidět, přece jenom každý z nás může projít nějakým vývojem.

    P.S. Anebo že by za tím vším stál přece jenom umravňující vliv „Humanistických dialogů“?… 😉

  20. A tomu panu Kosmelovi byste mohl diskusi zase povolit. On už bude jistě „hodný“ 🙂

  21. Kdybych se mohl spolehnout, že u něj trvale zvítězí jeho lepší já, možná že bych o tom byl i ochoten uvažovat. V takovýchto případech totiž neměl někdy nijak docela nezajímavé myšlenky.

  22. „… umravňující vliv ‚Humanistických dialogů'“

    Svoji roli v našich diskusích možná může hrát i to, jak je zaplněné hlediště.

  23. Víte vlastně, pane Poláčku, že vám tady nesedí čas? Respektive, že datování vstupů ukazuje o hodinu méně?

  24. Díky za upozornění, paní Hájková; musím se na to nastavení času podívat.

  25. „Zaplněné hlediště a míra umravnění“ – zajímavá myšlenka, pane Nusharte. 😉

    Nicméně – faktem je, že to „hlediště“ tady není podle všeho zdaleka tak prázdné, jak by se mohlo zdát jenom podle počtu aktivních diskutujících. Alespoň příslušné počítadlo statistik zaznamenává v průměru tak tři stovky návštěvníků denně. Budiž – asi třetina z těchto „návštěvníků“ tyto stránky zase okamžitě opouští; a zároveň asi dvě třetiny z těchto návštěv nejsou živé osoby, nýbrž zřejmě jenom nějaké automatické internetové scany.

    Nicméně: pravých lidských návštěvníků je zde registrována asi tak stovka denně; tedy množství nikoliv malé. I kdyby v tomto množství byli zahrnuti registrovaní účastníci (tedy my sami), i tak by tu stále zbývalo nemalé množství dalších „diváků“. Leccos tedy hovoří pro to, že tu přece jenom nejsme tak zcela osamělými herci, jak by se napohled mohlo zdát.

  26. A ještě přece jenom něco k „případu Kosmel“: víte, paní Hájková, některé věci se snad opravdu nedají vyjádřit jinak, nežli náboženskou terminologií respektive symbolikou. Tedy v daném případě tak, že je vlastně nakonec vždycky hrozná škoda každé ztracené duše. Tedy každé duše, která zabloudila někam, kde to pro ni vůbec není dobré. A právě tento pocit zbloudění mám u pana Kosmela; a pořád ve mně přetrvává pocit, že je to vlastně opravdu velká škoda. Pro něj; ale stejně tak i pro nás.

  27. Ale z čeho plyne, pane Poláčku, vaše jistota, že například vy jste nezabloudil? Nevyžaduje každá lidská bytost sebepotvrzení od druhých lidí?

  28. O mně beze mě…?

    Vysvětlení je jednoduché, jedna německá firma mě zahrnula velkou zakázkou, tak nemám čas na úvahy o nesmrtelnosti chrousta ani na nějaké sáhodlouhé hospodské hádání s Kolaříky a Kosmely… A protože trvali na fakturaci přímo do Německa, tak v dalším kole se za tuto opovážlivost jako OSVČ vedlejší & neplátce DPH utkám na kordy s berňákem… :-/

  29. Tak ještě je třeba vyloučit ty, kterým v onom testu Českého rozhlasu nevyšlo, že jsou alespoň radikální sociální demokraté. Poté bude samozřejmě nejen zde nastolen socialismus podle Druláka, který jako jediný může zachránit zbankrotovanou českou levici. 🙂 A buržoazie půjde místo Ukrajinců sklízet pole, kterým bude přesto v rámci internacionalistické pomoci připsán na účet malý bonus za jejich předchozí vykořisťování. 🙂

  30. Paní Hájková, vždyť já jsem sám jasně napsal, že je naprosto možné, že „každý z nás má své vlastní démony“. Jenom že je to na nás možná navenek méně vidět.

    Jedna moje příbuzná (ostatně energetická léčitelka) vždy říká, že nakonec každý jsme nějakým způsobem „ujetý“. A že nakonec přijde jenom na to, aby to nepřekročilo určitou hranici.

    Ještě k danému případu: ve všech diskusních platformách které jsem kdy správcoval jsem se snažil být tolerantní vůči jejich účastníkům a jejich projevům; ale vždy pro mě ve dvou ohledech platila naprosto jasná červená linie:

    – žádné rasistické projevy

    – žádné osobní útoky (urážky) vůči ostatním účastníkům.

    To je v podstatě všechno; tam kde tato červená linie byla překročena, jsem vždy pak zasahoval jednoznačně a nekompromisně.

  31. Tahle poznámka by vlastně patřila ještě do rubriky „Exodus“: napadlo mě dneska spontánně podívat se, jestli na Deníku Referendum ještě vůbec běží nějaké diskuse, v dřívějším stylu. A byl jsem sám překvapen: podle všeho je to všechno pryč! Naprosté mrtvo. Zdá se, že přinejmenším základní jádro toho, co tvořilo dřívější diskuse na DR, se opravdu víceméně kompletně přestěhovalo sem, na „Humanistické dialogy“.

    Takže se zdá, že zřízení tohoto webu byl přece jenom dosti potřebný a užitečný počin; alespoň já nevím o žádném jiném médiu, kde by jinak bylo možno pěstovat diskuse v podobném duchu.

  32. Pane Poláčku, také to sleduji. Naprostý konec, i když diskutovat tam lze. Zato na Referendum znovu začali psát články někteří autoři, jako například pan Šimsa (který předtím už dlouho nepsal). Možná mu vyhovuje, že už se tam nediskutuje?
    Je zajímavé, že na webu Křesťan se také zcela přestalo diskutovat. Když jsem tam před časem psala a diskutovala já, do diskusí stabilně psalo několik lidí a čas od času se objevil i někdo nový. Teď, když jsem přestala, jak pozoruji, diskuse zcela ustaly. Zůstal tam snad jen jediný člověk, který občas napíše své mínění pod některý článek.
    Možná se lidé nějak změnili tou koronavirovou krizí.

  33. Hm… To by mělo spíš fungovat naopak, paní Hájková. Tedy že v době kdy lidé musejí sedět doma, tak že budou mít více času na to, zúčastnit se internetových diskusí.

    Ovšem je nutno říci: podle mých zkušeností je naprostá většina toho o čem se diskutuje na různých internetových fórech jenom pouhé plkání. O ničem. Pro mnoho zúčastněných je to jenom příležitost pro vlastní exhibování; a i v těch ostatních případech v naprosté většině platí, co jednou napsal jeden německý komentátor: lidé zde nehledají pravdu, nýbrž jenom své vlastní sebepotvrzení. Nedochází tedy k žádné skutečné výměně myšlenek; nýbrž jenom různé názory narážejí neustále na sebe, jako berani.

    Co se DR týče: já už jsem to několikrát napsal, podle mého je příčina v tom, že se vytratila nějaká nosná (levicová) idea. Jak jsem se podíval na ty starší ročníky, tam opravdu ještě angažovaně diskutovaly výrazné osobnosti levice; ale ty se pak postupem času vytratily. Těžko soudit jestli je to přestalo bavit, nebo se věnovali svým vlastním záležitostem; ale podle mě je hlavní příčinou právě ta absence nějaké skutečně nosné ideje, která by mohla někoho opravdu inspirovat, či vůbec zlákat k takovýmto diskusím.

    Nějaký čas jsme tam závažnější témata – ať už jakékoli provenience – vkládali ještě my sami, my diskutující; ale od té chvíle co se „tvrdé jádro“ diskutujících přestěhovalo sem, už tam není opravdu vůbec nic.

    —————————–

    Mimochodem: já už jsem to tak trochu naznačil, ale skoro se zdá, že s námi – aktivními diskutujícími – se sem přestěhovala i nemalá část „tichých“ čtenářů. Už na DR jsem někdy míval pocit, že si tam diskutujeme jenom sami pro sebe; ale pak se přece jenom čas od času ozval nečekaně nějaký čtenář s nějakou poznámkou, emailem. Tak člověk zjistil, že ty naše diskuse přece jenom jsou sledovány.

    No a jak už jsem zmínil, zdejší statistické počítadlo ukazuje, že zde máme v průměru nějakých 100 lidských návštěvníků denně. To se nedá vysvětlit jenom nějakými náhodnými návštěvníky; na to nejsme obecně v internetu tak známí, po tak krátké době. Takže je docela dobře možné, že část čtenářů – těch co sledovali diskuse na DR – se „přestěhovalo“ spolu s námi sem. – Mimochodem, ten statistický ukazatel hlásí i jednoho pravidelného návštěvníka našeho webu – dokonce až z USA! 😉

    Takže opravdu leccos hovoří pro to, že se nám zde přece jenom daří vytvářet něco, co na DR uhaslo: totiž pěstovat angažované diskuse o náročných – a zajímavých – tématech.

  34. No, ale pokud se jako „návštěva“ zobrazí každé podívání se na web, co je zde nového, pak třeba já sem chodím mnohokrát za den. Jenom proto, že jsem zvědavá, jestli sem někdo něco nepřipsal. To samé jsem dělala dřív na Referendu, takže jenom mým odchodem musela návštěvnost o něco poklesnout 🙂

  35. Na to jsem samozřejmě také myslel, paní Hájková. Ale to počítadlo rozlišuje mezi „unikátními návštěvníky“ (to jsme my kteří jsme registrováni v systému), a mezi těmi ostatními. Já sice nejsem žádný technický znalec těchto programů, ale opravdu to ukazuje na to že tu máme nemalé množství externích návštěvníků.

    A ostatně, tu stovku „lidských návštěv“ bychom my sami dohromady stejně nedali. Já sám se sem podívám v průměru asi tak pětkrát denně; a to jsem administrátor. A v důchodu 😉 , takže mám čas. Zatímco ti z nás kteří jsou zaměstnaní, ti sem sotva zavítají vícekrát než jednou, maximálně dvakrát denně.

    A navíc: právě ten (pravidelný) návštěvník ze Spojených států je pro mě důkazem, že v každém případě nějaké ty externí čtenáře máme. A když je to jeden – pak nic nemluví proti tomu že jich může být i více.

  36. Já jsem nedávno dala odkazy na své články na svůj Facebook. Takže jsem na tento web vlastně také upozornila.

  37. Tak v kolonce onoho statistického ukazatele „Nejčastěji odkazující URL“ stojí Facebook opravdu na prvním místě – ovšem jenom s 0,07 procenta. Na druhém místě je pak Seznam, s 0,05 procenta. – Ovšem musím přiznat, že sám nevím, k jaké veličině se ta promile a subpromile vlastně vztahují. K celkovému množství návštěv? – Které v daném okamžiku čítá nějaké čtyři tisíce?… Opravdu nevím.

    Ale v každém případě je pozitivním počinem, paní Hájková, že slávu a renomé našeho webu šíříte i v komunitě Facebooku… 😉

  38. Josefu Poláčkovi: Vaše počítadlo návštěv nejspíš nerozlišuje živé lidi od automatů.

  39. Pane Kalousi, kdybyste četl trochu pozorněji, mohl byste vědět, že o pár příspěvků výše jsem napsal, že celkový počet návštěv denně máme asi tak 300 (někdy až 400); z tohoto množství je kolem 100 l i d s k ý c h návštěv.

  40. Nechtěl bych sice (nás) diskutující přirovnávat ke grafiťákům, ale uspokojení z vlastního výtvoru máme stejně jako oni tehdy, pokud se skví na očích veřejnosti. Jestliže tedy v DR byly komentáře zbaveny bývalého významu a vážnosti, může dřívějším účastníkům diskusí přijít taková platforma jako zmíněným grafiťákům příležitost dělat jejich tagy naležato.

    (Některé „staré“ účastníky s jejich názory postrádám, třeba pány Profanta, a Morbicera.)

  41. Možná je to jistá forma exhibicionismu, pane Horáku. Taky o tom občas přemýšlím. Ovšem grafiťáci se většinou nesetkají s reakcemi na své „vstupy“. Leda tak, že si stoupnou poblíž a reakce sledují přímo. A navíc – zůstávají v anonymitě.
    Občas se můžeme setkat s varováním: Všechno, co napíšete na internet, může být použito proti vám. Někdo se třeba bude ucházet o zaměstnání a zaměstnavatel se bude starat, jestli má dotyčný facebookový profil a co na něj píše. Možná se dají nějak zjistit i jeho příspěvky někam jinam. Těžko říct.
    Ještě když jsem byla v zaměstnání, měli jsme bezpečnostní školení a naši ajťáci říkali: Rozmyslete si, co kam píšete. Už vám to nikdo neodpáře a můžete z toho mít problémy.
    To je totéž jako by varovali: Neprozrazujte, kdo vlastně jste, nebo vás to bude stát existenci.
    Důchodce se teoreticky nemusí ničeho bát. Ale nepřenáší se to i na potomstvo?

  42. Kdybych například pracoval v nějaké neziskovce, nemohl bych psát co si myslím?

  43. Pane Horáku, panu Profantovi jsem pozvání na nový web poslal osobně; on toto pozvání – zdálo se že ochotně – přijal; nicméně od té doby se neozval.

    Ovšem – stejně tak naprosto zmizel (alespoň pokud vím, nijak blíže to nesleduji) i z diskusí na DR, i když tam jinak byl pravidelným účastníkem. Takže buďto nás má všech definitivně po krk 😉 ; anebo za tím mohou stát nějaké jiné důvody či příčiny. Jmenovitě v současných dobách není možno vědět, kdo je kde čím postižen.

    Pan Morbicer: ten se ovšem už na DR v posledních dobách nijak moc nevyskytoval, jenom teď naposled se tam zase krátce objevil. Takže ten zřejmě necítí nijak moc aktuální potřebu se zúčastnit.

    Z mého pohledu je zde docela znát nepřítomnost pana Plevy; sice jsem s ním míval pravidelné názorové střety ohledně jeho radikalismu, nicméně jeho náhledy bývaly často „kořením v polévce“. Ale ten zřejmě o účast zde nemá zájem.

    Spatřil jsem dnes náhodně na DR také přítomnost pana Vyleťala; ten ovšem už dlouhodobě svou přítomnost omezil jenom na velmi sporadické vstupy.

  44. Ještě k té míře sledovanosti: dostal jsem zprávu od pana Kosmela, že 5 návštěv denně pochází od něj. 😉

  45. (Ne)bezpečnost internetu: v naprosto koncentrované formě toto vystihl jeden mezititulek v jednom německém novinovém článku: „Internet nezapomíná“.

    – Také by se snad dalo říci: Internet nikdy netrpí Alzheimerem. 😉

    A skutečně platí: všechno co člověk v internetu zanechá za stopy, může být použito proti němu.

    Tedy: dnes už platí nárok na to, být vymazán (například z Googlu); je to ovšem dost složitá procedura, a když někdo po různých místech vyjadřuje své názory, je pak sotva možné vymazat všechno.

    Na straně druhé: v dnešní době kdy jsou zcela veřejně šířeny i ty nejextrémnější názory, myslím že to co zde říkáme my je vcelku naprosto nevinné.

    Ostatně: my zde v zásadě kritizujeme kapitalismus; a k tomu mám zrovna jednu aktualitu, která se ale tématicky hodí k tomu poslednímu článku od paní Hájkové. Takže tuhle zprávičku umístím tam.

  46. Panu Nushartovi
    Těžko říct. Každému zaměstnavateli může vadit něco jiného. Ale myslím si, že zaměstnavatelé obecně dávají přednost zaměstnancům, kteří se zajímají čistě jenom o práci (a o peníze, protože těmi lze většinu lidí k práci motivovat). Zájem o politiku a podobné věci se patrně hodnotí z hlediska názorů zaměstnavatele.

  47. Ostatně, v době, kdy počet uchazečů o místa převyšuje počet pracovních míst, si zaměstnavatelé mohou vybírat podle různých kritérií.

  48. Evě Hájkové: Zapomněla jste napsat nevyřčených nebo nepřiznaných kritérií.

  49. Paní Hájková, přečetl jsem si ten článek pana Vyleťala – ale… Neviděl (neslyšel) jsem sice ani ten zmiňovaný projev Babiše, ani Zemana – ale obávám se, že tady si pan Vyleťal zase jednou maluje až příliš růžové obrázky skutečnosti.

    U Zemana se – s jeho údajným „příklonem ke křesťanství“ sotva bude jednat o něco jiného nežli o jeho obvyklé show pro masy; a co se Babiše týče, i tady bych na nějaké skutečně niterné prožívání jeho slov příliš nevěřil. Ale chce-li na to věřit pan Vyleťal – budiž mu přáno.

  50. Babiš a niterné prožívání

    Babiš spíše říká ta konkrétní fakta, ale nijak moc to neprožívá. Třeba řekl „zachránili jsme tisíce mrtvých“, ale pronesl to naprosto s ledovým klidem, žádné emoce…

    V podstatě se tedy dá říci, že je to úředně potvrzenené, takže nechápu, pane Poláčku, proč těm evangeliím pořád nevěříte.

  51. Ještě bych něco připojil k diskutované velikosti (či nepočetnosti) naší zdejší komunity. Vzpomněl jsem si totiž na to jaké to bylo když Buddha dosáhl svého osvícení – on měl na počátku také jenom nepatrnou hrstku žáků, snad jenom pět. A navíc – když jim zvěstoval svou novou myšlenku, která zcela zásadně popírala všechnu dosavadní duchovní tradici, jeho vlastní žáci ho napřed odmítli, zavrhli. (Podle méně cudných svědectví ho v prvním okamžiku jeho „hereze“ chtěli prý dokonce i zabít.) A přesto se v tomto nepatrném kroužku zrodilo hnutí, které se ještě za Buddhova života rozšířilo do dalekých krajů.

    Tím chci poukázat na to: rozhodující je nakonec skutečně myšlenka, a nikoli množství. Pokud nebudeme schopni nalézt, zformulovat žádné nové myšlenky – pak nám nic nepomůže, i kdyby nás tady bylo sto. A naopak – pokud by se nám podařilo vyslovit nějaké nové, opravdu nosné myšlenky, vytvořit nové ideje, pak i toto malé světélko by mohlo mít potenciál ozářit i širší krajiny.

    Nakonec není zapotřebí pro inspiraci chodit až do vzdálené Asie; stačí si vzpomenout na staré dobré české: „Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme!“… 😉

  52. A ještě dodatek: vlastně je to s tím množstvím přesně naopak. Kdyby tady jeden přes druhého diskutovala stovka přítomných, vznikl byl chaos, kde by nebylo možné dovést do konce ani jedinou ucelenou myšlenku. To množství kolem osmi aktivních diskutujících se jeví být tady celkem vzato víceméně optimální.

  53. Zdejší diskusní fórum je tak minimálně využíváno, že – aby to nebylo přehlédnuto – pro jistotu upozorňuji také na nástěnce, že jsem ve fóru otevřel nové téma – Nepodmíněný základní příjem. Je to téma v minulosti hodně kontroverzně diskutované, tedy důležité; ale „nevejde“ se do žádné z aktuálně běžících diskusí. Takže jak řečeno je to teď ve fóru.

    P.S. Zdejší fórum je bohužel dost komplikovaně, až zčásti vysloveně iracionálně strukturované. Ten můj příspěvek snadno najdete přes seznam nových příspěvků na fóru; ale jinak kdo by tam chtěl otevřít sám nějaké téma, k tomu je napřed nutno kliknout na „Obecný dialog“ v horní liště, pak zadat název a napsat text, a pak ještě dole kliknout na „Přidat téma“.

  54. Z aktuálního popudu musím také upozornit, že komentáře které obsahují externí linky někdy vyžadují před svým opublikováním schválení administrátorem. (Stalo se mi to v poslední době dvakrát u pana Kalouse.) Proč tomu tak je (a jindy zase ne) opravdu nevím; ale je tomu tak.

    To pro vysvětlení, kdyby se vám to ještě někdy stalo, tak abyste se nedivili že se váš příspěvek hned neobjevil na daném místě. V tom případě zřejmě čeká na schválení. Pak záleží na tom kdy já si všimnu že čeká.

  55. U příležitosti nového komentáře pana Petraska si dovoluji upozornit na to, že jsem do naší webové stránky zabudoval nový prvek: translator. (Někteří si toho snad už všimli.) Na stránce vlevo dole je ploška s označením „Translate“; po kliknutí na ni se nad ní objeví tři vlaječky, česká, německá a anglická. A po kliknutí na jednu z nich se pak text přeloží do příslušného jazyka. A navíc – tyto překlady jsou podle všeho opravdu kvalitní, v každém případě zřetelně kvalitnější nežli klasický google-translator.

  56. Překládá to jenom naše české texty do cizích jazyků. To, co napsal pan Petrasek ve svém příspěvku německy, zůstalo v němčině.

  57. Máte pravdu, paní Hájková; ono to funguje jenom tak napůl. Ono by to fungovalo, kdyby celý ten komentář byl v němčině (alespoň tak jsem to testoval). Takhle to tam ale vidí češtinu jako výchozí jazyk; a ty jednotlivé německé věty to pak už nepřeloží.

    Trochu lépe to funguje s překladem do angličtiny: tady je totiž i čeština pojímána jako cizí, takže pak je do angličtiny přeloženo (téměř) všechno.

    Takže pak nakonec zbývá opravdu jenom ten google-translator; s tím je možno přeložit jakoukoli jednotlivou větu nebo i slovo. Ale ten už si ovšem každý musí nainstalovat do svého prohlížeče sám.

  58. Bohužel, pane Petrasku – jak jsem právě v těchto dnech definitivně zjistil, taková možnost na WordPressu neexistuje. Existoval jeden dodatečný program (plug-in), který tuto následnou opravu umožňoval. Jenže bohužel – tento program byl před několika lety zastaven a stornován, a nějaká náhrada za něj neexistuje.

    Ten jediný kdo může následně měnit texty komentářů, je výhradně administrátor. Tedy v daném případě já. Takže v případě že by někdo v nějakém ze svých zveřejněných komentářů pocítil potřebu nějaké zásadní opravy, pak musí poslat žádost mně. Jinak je oprava možná jenom prostřednictvím dalšího komentáře.

  59. Pane Petrasku, ten Váš komentář na který se zřejmě vztahovala Vaše naléhavá touha po jeho zkorigování jsem objevil; a dovolil jsem si tedy svémocně některé evidentní chyby či překlepy odstranit. – Pokud bych přitom nějak pozměnil či zdeformoval Vaše myšlenky, dejte mi prosím vědět, opravil bych to znovu.

  60. děkuji za vynaložený čas pane Poláčku – pokusím se s mým lajdáctvím zatočit a mou ohleduplnost oprášit. Vzhledem k mé mdlé schopnosti srozumitelného textu plus nejen vrozené nepozornosti, děkuji i za zítřejší shovívavost……semtam se dostanu do víru neodkladných povinností.

  61. No problem, pane Petrasku; já sám vděčím jenom pokročilé funkčnosti mého internetového prohlížeče, který mi okamžitě červeně podtrhne všechny chyby a překlepy, že se – alespoň doufám – písemně vyjadřuji jakž takž gramaticky korektně.

  62. Josefu Poláčkovi: Mé dva dnešní (17. 05.) dlouhé posty pod článkem Proč jsou lidé unavení na téma deontologické a utilitaristické etiky se zřejmě těsně minuly s Vaším dnešním článkem k témuž tématu. Jestli máte nějaký administrátorský nástroj, kterým lze mé posty přesunout pod novější článek, kde by byly asi relevantnější, tak to prosím klidně udělejte. Jestli nemůžete, dejte mi vědět, já bych to pak okopíroval a dal to i pod aktuální článek.

  63. Podívám se na to. Ale asi to nepůjde, vyšlo by to tam s největší pravděpodobností pod mým jménem. Takže to tam asi raději zkopírujte, já pak ty původní dva prostě smažu, a tím to bude vyřízeno. – To jest: pokud mezitím v tom původním diskusním vláknu nebudou nějaké reakce na ty Vaše komentáře. Přinejhorším by to pak bylo v obou diskusích, nic tak hrozného by se taky nestalo, prostě bychom k tomu přidali krátké vysvětlení, jak k tomu došlo.

  64. Dobře, pane Kalousi, je vykonáno. Ty Vaše dva komentáře jsem zkopíroval pod nový text o etice. Podařilo se mi i uvést tam Vaše jméno. Ale protože v původní diskusi už na Vaše komentáře přišly nějaké odpovědi, ponechal jsem je i na původním místě.

    – Dosáhl jste tedy toho jedinečného výkonu (vyhrazeného jinak jenom čarodějům a mágům), že jste zde (téměř) současně přítomen na dvou různých místech. 😉

  65. Zjistil jsem, že DR čím dál usilovněji pracuje na své vlastní demontáži. Nebo přinejmenším na demontáži své rubriky „Diskuse“. Včera jsem napsal komentář k zajímavému článku Ivana Štampacha – a dnes už je tento jeho článek pryč, zmizelý v propadlišti. Za daných okolností vůbec nemá smysl se tu vůbec pouštět do jakýchkoli diskusí.

  66. Poslední Váš na DR dohledatelný komentář ke článku, jehož autorem by byl Ivan Štampach, je datován 21. května 2020 (v 11.20 hod) a je pod článkem „Mluvit přece jen korektně?“

    Co jste tam (proboha), pane Poláčku, napsal, že to zmizelo?

    V seznamu článků Ivana Štampacha je jeho posledním článkem článek „Je krásně, prší“. Pod ním ale žádná nekorektní diskuse o počasí není. Není tam vůbec žádná.

  67. Ne že by to nebylo dohledatelné (ty diskusní příspěvky); ale je to fakticky neviditelné. Kdo o tom neví, ten to neuvidí. – K tomu „prší“ jsem ovšem myslím žádný komentář nepřipojil; bylo to tedy zřejmě k tomu předchozímu článku I. Štampacha. (Nějak jsem ztratil přehled o časovém sledu.)

  68. Ani jsem vůbec nevěděl, že na novém DR takováto funkce vůbec je. Ale to nemění nic na tom co jsem uvedl výše: pro běžný provoz DR je celá rubrika „Diskuse“ prakticky nepoužitelná. Sice tam občas (zcela výjimečně) přece jenom něco napíšu, ale to je spíše zpráva samotnému autorovi, nežli aby se dala očekávat nějaká hlubší a rozsáhlejší diskuse.

  69. Já nevím. Měli jsme za to víc bojovat? Nebo si raději myslet, že redakce možná o diskuse nestojí?

  70. Kloním se spíše k závěru, že Jakub Patočka (redakce?) o diskusi nestojí. Stojí o ní jen tak trochu.

    Ty diskuse na DR ale často byly spíše víc souboje než diskuse. Tady je to zase víc diskuse.

    (Proto mě prosím upozorněte, kdybych z diskuse nevědomky dělal zase souboj.)

  71. Víc za to bojovat?… Mně to opravdu už nestálo za to. A jak vlastně správně podotýká pan Nushart: v určitém smyslu jsme touto – vynucenou – změnou získali ve srovnání s původním stavem novou kvalitu. Je tu sice méně diskutujících, a tedy i méně pestrá škála názorů; ale na straně druhé velká část „diskusí“ na DR byly opravdu jenom vyhrocené polemiky, kde se vlastně už ani nejednalo o věc samu, ale jenom o to porazit protivníka.

  72. Ale docela si fandí. Píšou na web, že podporou DR prý vylepšíme svůj osud a přispějeme k záchraně světa:
    „Prosíme, podpořte Deník Referendum a umožněte nám i nadále dělat kvalitní nezávislou žurnalistiku. Budete mít přístup ke všem článkům, zlepší se Vám karma a přispějete k záchraně světa.“

  73. Vypadá to, jako by člověk byl skutečně obětí svých vlastních činů…

  74. Tak to s tou karmou, to jsem tam skutečně vůbec nečetl. 😀 Já jsem tam ale opravdu přítomen už jenom velice minimálně, jenom vždy přelétnu přehled nových článků, a jenom zcela výjimečně si některý z nich přečtu, když je – vzhledem ke jménu jeho autora – zvýšená pravděpodobnost že v něm bude přece jenom něco nadprůměrně zajímavého.

    Na karmu ovšem nevěřím, takže tento argument na mě nepůsobí. A co se „záchrany světa“ týče – nechci tvůrcům DR brát iluze, ale obávám se že opravdové impulsy pro zásadní změnu tohoto světa bude nutno hledat spíše někde jinde.

  75. Zřejmě i ostatní z vás dostali mail z redakce DR – s dotazem, proč prý natolik usnuly tamější diskuse, i po provedených „vylepšeních“.

    Ovšem – když se podíváme zpátky, zjistíme celkem snadno, že tehdejší diskuse byly neseny především čtyřmi jmény: Poláček, Hájková, Nushart, Profant. A když jsou tato čtyři jména pryč, zbortila se tím fakticky celá kostra či základna tehdejších diskusí.

    Proč já jsem z tehdejších diskusí vystoupil (až na nepatrné výjimky), jsem už vyložil; je to nejen nový formát (který je i po dílčích úpravách stále nepřehledný až chaotický), ale i celkový obsah článků na DR pro mě v naprosté většině ztratil svou zajímavost. Nejsou to v naprosté většině témata o kterých by bylo možno diskutovat nějak více do hloubky.

    Paní Hájková je zřejmě stejně tak znechucena novým formátem; a podle všeho i pan Profant, který se tam sice také sem tam mihne, ale ani jemu to zřejmě nestojí za intenzivnější přítomnost. Pan Nushart se sice snažil dále diskutovat; ale vést si natrvalo dialog jenom sám se sebou, to asi není to pravé potěšení. 😉

    No – a když zmizela tato zmíněná diskusní kostra respektive základna, pak se i ostatní, více či méně sporadicky aktivní účastníci stáhli respektive přestěhovali někam jinam, na jiné diskusní platformy.

    Ve výsledku toho všeho sotva vidím vyhlídky na to, že by se mohly obnovit diskuse na DR v dřívějším stylu.

  76. Dnes jsem se v DR dočetl toto: „Komentátor Petr Bittner dokáže nahlodat přesvědčení i těch nejpřesvědčenějších. Podpořte jeho práci!“

    Zkoušel jsem to mnohokrát, ale nikdy se mi nepodařilo podpořit práci Petra Bittnera nahlodáním jeho přesvědčení.

  77. Řekl bych, že se Deníku Referendum přihodilo něco podobného, jako ekonomickým subjektům, které oprávněně kritizuje za poškozování sociálního či ekologického statu quo. On totiž ten stav bývá křehký, jistě křehčí než se zdá tomu, kdo se těší na vlastní růst a odpíchnutí.

    Diskusní skupina a její rozmanité vstupy byly na DR vlastně (vizuálně) protežovány, takže zde fungovala snadno nevznikající živá výměna názorů. Když byla svého druhu affirmative action ukončena, stalo se, co by nemělo ekologicky vzdělané lidi překvapit…

    Samozřejmě, že působit v rámci větší platformy, kde ovšem se vším nesouhlasíme, má oproti účasti na menší své výhody. Třeba kvalitní články týkající se zahraničí na Humanistických dialozích asi běžně ke čtení nebudou, a i kdyby, protože i my jsme tu slabší, diskuse se stěží náležitě rozvine.

    Niku zaniklou při rozsáhlých terénních úpravách bývá těžké na starém místě obnovit, zvláště při tvrdší hlavě a utracených penězích.

  78. Zajímavé porovnání s ekologií, pane Horáku. 😉

    Nicméně já bych setrvával na názoru, že zánik diskusí na DR byl nakonec logickým vyústěním už déletrvající tendence. Zkrátka: ta „ekologická nika“ už sama do značné míry vyčerpala svůj vitální potenciál. A já bych řekl, že jsme to byli spíše my, stálí účastníci, kteří ji do jisté míry už jenom uměle udržovali při životě.

    Právě sotva bude tuto „ekologickou niku“ sotva možno ještě znovu oživit; její obyvatelstvo se už zčásti přestěhovalo jinam, zčásti snad už zcela rezignovalo.

    Ano, například ty zahraničněpolitické komentáře, ty tady stěží můžeme suplovat; ale na straně druhé mám obavy, že DR jako své přispěvatele ztratí ty význačné osobnosti, které vlastně teprve v nedávné době získal. – Kdo by tam ze známých osobností ještě psal své texty, když vidí, že se o nich stejně vůbec veřejně nediskutuje?… Takže je to nakonec uzavřený kruh: nediskutuje se, protože není o čem; a protože se tam nediskutuje, tak vázne i přísun kvalitních textů, o kterých by případně bylo možno diskutovat.

  79. Máme teď problémy s technikou. Pokusil jsem se ze zálohy obnovit systém v době, kdy ještě fungoval; ale nedaří se to, vždycky znovu se to vrátí do původního stavu. V každém případě v důsledku této obnovy byly smazány poslední komentáře.

  80. Totiž: jedná se o to, že paní Hájková teď má potíže s přihlášením. Pokud s tím mají potíže i ostatní, dejte mi prosím vědět na mou mailovou adresu.

  81. Jak jsem teď vyčetl ze sítě, tato poslední aktualizace WordPress je zřejmě opravdu mizerná, mnoho uživatelů s ní má potíže. Takže nezbývá než doufat, že bude brzy k dispozici opravená verze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *