Eva Hájková
VČERA JSEM ZEMŘELA
Včera jsem zemřela
a se mnou i můj sen
že jednou po noci
přijde zas bílý den
Že slunce zazáří
v blátivých kalužích
že zase uvidím
motýly na růžích
Jenom si nemysli
že jsme tu navěky
Čeká nás dlouhá pouť
za obzor daleký
Jednou to postihne
skutečně každého
Nic s sebou do hrobu
nevezme cenného
Tak tedy odcházím
Kniha se zavřela
Už na mě nečekej
Včera jsem zemřela
JEHO KRÁLOVSTVÍ
Na svátek Krista Krále
celý den sněžilo
do spadaného listí
A odpoledne padl soumrak
na bílý kraj
V kamnech se topí
a venku přimrzá
Za oknem v šeru se rýsují
holé a šedivé
větve stromů
Ptáci už opustili krmítko
Bůh ví kde nocují
Postavím do okna
zapálenou svíčku
Ježíši králi lidských srdcí
přijď do svých království
ať se spojí v jedno
Nebo máš jenom jedno?
Je jenom jedno jediné
nerozdělené království?
Jediné velké a společné
lidské srdce
ve kterém jsi králem?
