Slzy jako déšť

4 komentáře u „Slzy jako déšť“

1. Nějaký čas zde zavládla určitá tvůrčí pauza. Nicméně teď paní Hájková přispěla hned několika příspěvky, její nejnovější básničky jsou zde, a její nový text bude otištěn v příštích dnech.

2. To setkání dvou zajíců ve druhé básničce – napohled pouze naprosto banální výjev, ale přece… Jako by se v tomto obraze skrývalo zároveň i něco výsostně lidského. „Možná to byli on a ona“; je první máj. Lásky čas, dalo by se dokonce připojit.

   Ale o to se vlastně ani tak moc nejedná; co je na oné scéně natolik zlidšťující, to je ono vzájemné potkání jako takové, onen pohled z očí do očí.

   Shodou okolností jsem zrovna dnes v novinách četl rozhovor s jedním odborníkem na umělou inteligenci, který zde líčil vize, v čem všem nás tato uměle vytvořená inteligence už v bezprostředně blízké budoucnosti nahradí. Troufám si nicméně tvrdit: je to právě tento „pohled z očí do očí“, toto setkání dvou živoucích bytostí, kterého umělá inteligence ještě velmi dlouho nebude schopna. A zůstane tak vývojově nekonečně daleko nejen za samotným člověkem, nýbrž dokonce i za zvířetem.

3. Zdá se mi 😉 výstižnější představa, že učící se umělá inteligence – ač je sice závislá na „učiteli“ , dodávkách energie, vývoji konstrukce materiálových nosičů a především na námi poskytovaných trénovacích datech – je přesto nová a těžko s čímkoli živým porovnávatelná „vývojová větev“ reflexe a analýzy dat a jejich využití.

   Možná marxistický ekonom by mohl pozorovat, že zde překračuje nový obzor evoluce efektivity využití pracovní síly k těžbě nadhodnoty? 😉 .. A tedy stojíme na začátku podobné transformace, jako kdysi byla přeměna otroka v motivovanějšího pachtýře pozemku ;-(

4. Z hlediska marxistického se zde vynořují především dva klíčové momenty.

   První z nich je ten, že – pokud by UI skutečně měla naplnit očekávání která se do ní v současné době vkládají, tedy že by byla schopna samostatné činnosti – že by tedy potom kapitalisté už nevykořisťovali námezdního pracovníka, nýbrž právě Umělou inteligenci. 😉

   Klíčová otázka pro celou marxistickou teorii by pak byla, zde UI je či není schopna produkovat nadhodnotu. Je totiž základním kánonem marxistické teorie, že toto – tedy produkovat nadhodnotu – dokáže jenom a pouze živá lidská pracovní síla.

   Tento problém jsem už před mnoha léty nadhodil v jednom marxisticky orientovaném semináři na mnichovské univerzitě, otázou zda by nadhodnotu mohli produkovat roboti. Vedoucí semináře – přesvědčený marxista – nebyl nijak potěšen tímto mým zpochybněním marxistické doktríny; nicméně tuto možnost tvorby nadhodnoty pracovní činností robotů nedokázal vyvrátit. Odpověděl proto poněkud podrážděně, že „v tom případě je Marx vyřízený“.

   Podle mého soudu není ale nutné pojímat celou záležitost takto dichotomicky. Už ve své řadě komentářů k marxismu („Marx a dnešek“) jsem poukázal na to, že nadhodnota zřejmě skutečně nevzniká jenom a pouze vykořisťováním námezdní pracovní síly, nýbrž že na ní má podle všeho svůj podíl i strana kapitálu. Celá záležitost je tedy zjevně mnohem složitější nežli jak ji chtěl vidět revolučně naladěný Marx; nicméně proto ještě není zapotřebí házet přes palubu celou marxistickou teorii s jejími – mnohdy bezpochyby přelomovými – analýzami světa kapitálu.

   ———————–

   Druhý – pro tentokrát pozitivní – aspekt nástupu UI z perspektivy marxismu by byl ovšem ten, že tím by vlastně byl splněn ideál Karla Marxe o plně osvobozeném člověku: všechnu mechanickou práci by za něj dělaly už jenom stroje, a on sám by se pak mohl věnovat už jenom čistě kreativní (tedy „člověkotvorné“) činnosti.