Ruka dělníka. Sníh.

Eva Hájková

Ruka dělníka

Země

je jako dlaň dělníka,

tvrdá a široká.

Hory

jsou jako mozoly

do nichž se skryla

těžká dřina.

Koryta řek

jsou rýhy v jeho dlani,

uvyklé námaze.

Na dlani země

jsme vystavěli

domy a továrny.

Na dlani dělníka

vidíme svou

Budoucnost

Sníh

Stříbrná křehkost

Běloučká něžnost

Zvonivá krása

zapadlých světů

Ztracené dětství

které se vrací

v tajemné noci

ledových květů

Slyším hlas zvonků

Rolniček bílých

utkaných z jiní

sněhových vloček

Dívám se na sníh

tiše jak pěna

očima naivních

dětských oček

Mrazivá svěžest

třpytivá tichost

pokojná snivost

zimní noci

zbaví mou duši

tíhy a špíny

které ji měly

ve své moci

Jeden komentář u “Ruka dělníka. Sníh.”

  1. Těmito dvěma básničkami končí prezentace tvorby paní Hájkové z jejích mladých let. Potom následovala dlouhá tvůrčí pauza; až teprve po mnohých letech se zase začala věnovat poezii.

    Pro tentokrát jsem měl ale neobvykle velké potíže s vyhledáváním ilustračního obrázku. Zimní krajinu jsme tu měli už nedávno, proto jsem chtěl najít něco, co by představovalo námět první básničky, tedy ruku dělníka, ruku dělného člověka.

    Ovšem – prakticky všechno co je možno pod tímto heslem objevit v internetu není nic jiného, nežli jenom zcela nenápadité výjevy. Naprostá většina autorů se zřejmě domnívá, že když udělá fotografii zašpiněných rukou, že tím vyjádřili něco myšlenkově hlubokého.

    Já jsem doufal v umělecká ztvárnění tohoto tématu, nějak matně mi utkvělo v paměti že za dob socialismu – který přece dělníka a jeho práci vzýval – jsem viděl nějaká opravdu kvalitně, umělecky zpracovaná vyobrazení takovýchto dělníkových rukou. Ale pokud něco takového opravdu existovalo, bohužel v internetu to není možno objevit.

    Proto jsem nakonec přece jenom musel použít obrázek zimní krajiny, ilustrující druhou z obou dnešních básniček. Ovšem – ani tady jsem neměl nijak velké štěstí, ani tady jsem nenašel nic, co by plně vystihovalo sdělení této básničky, tohoto vzpomínání na ztracené dětství a jeho očistnou krásu. Vybral jsem tedy nakonec obrázek, který se mi ještě relativně nejvíce zdál k tomuto tématu příhodný.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *