Eva Hájková
POSLEDNÍ KVĚTY
Plakaly květy ztěžklé deštěm
poslední květy chryzantém
barvami sytě zářivými
když loučily se s podzimem
Barvami sytě zářivými
a hořce slaměnkovou vůní
Byly to děti listopadu
a nehřály se na výsluní
Už listí k zemi lepí mráz
a zima sněhem nešetří
Namísto květin křehkou krásou
rozkvetou vločky v povětří
KRUH ROKU SE UZAVÍRÁ
Ondřej dal sbohem listopadu
Barborka řeže proutky v sadu
Stromy jsou holé Mráz už zebe
a Mikuláš se spouští z nebe
na dlouhatánské zlaté niti
Lucie lucernou už svítí
Upíjí noci v zimním čase
za bílou maskou ukrývá se
Nenajde u nás kolovrat
snad proto můžem klidně spát
To všechno dávno odnes čas
Adventní svíci vítr zhas
Kolem je černočerná noc
a krůček zbývá do Vánoc
Ten – krátký – čas přechodu od podzimu k zimě jsem vždy prožíval s trochu podivnými pocity. Odcházející podzim, se svými nádhernými pestrými barvami, ovšem stejně tak už melancholie z něčeho mizejícího, zdánlivě v nenávratnu… Ovšem na straně druhé už se hlásící zima, se svými vlastními krásami (a se svou vlastní tichou, sněžnou melancholií). A mezitím takové podivné mezidobí, vlhké, uplakané a nicotné. Krásný podzim je už pryč, a sněhobílá zima stále v nedohlednu. Zrovna v minulých dnech mnou při pohledu z okna na toto vlhce chladné počasí projelo úlevné vědomí, že už jsem v důchodu, a že mě tedy nic nenutí opustit vyhřátý domov… 🙂
Letos přišel jakýsi zlom kolem dvacátého listopadu. Chryzantémy byly nádherně rozkvetlé a najednou začalo pršet, pak sněžit a přišel mráz. Takže kytky úplně odešly a bylo nutné je ostříhat a hodit na kompost. Nějakou dobu sněžilo, až sníh pokryl okolní krajinu, jenže pak se zase oteplilo. Kdyby nebyl přišel ten mráz, vydržely by chryzantémy ještě nějakou dobu kvést. Aspoň do začátku prosince. Někdy takhle vydrží i květy na růžích.
Teď už zase mrzne (aspoň v noci mrzlo), ale sníh není.
No – on i tady je naprosto zřetelně vidět vliv změny klimatu, dříve to bylo – alespoň tady v Mnichově – tak, že první vlna ochlazení přicházela s železnou pravidelností někdy kolem 11. listopadu (můj kolega v práci to věděl ještě přesněji, protože ten den měla jeho žena narozeniny), vždycky v ten den napadl sníh. Ale – letos (a už v minulých letech) nic, až teď přišlo první skutečné ochlazení. Sníh trochu padal, ale hned zase roztál, neudržel se ani chvíli.