Duby. Biblický motiv.

Eva Hájková


DUBY


Prosincové odpolední slunce

přívětivě ale chladně září

Jdu úvozem – na svět se dívám zdola

a všechno vidím proti obloze

Žlutošedá kůra dřevin

kontrastuje s její jasnou modří

Ostré větve šípků se drápou

ke korunám stromů

jako by je chtěly korunovat

lesklými rudými plody

Ptáčci odlétli někam do zahrad

za lepším zobáním

Zlatohnědé listí dubů

se zimomřivě chvěje na slunci

a nahlas šustí ve větru

Ještě se nechystá opadat

Do jara je dost času

Duby jsou nerady nahé

Možná je zebe mráz…

Ještě se krajinou prožene

mnoho studených zimních větrů

Ještě ji mnohokrát zasype sníh

nebo ji při oblevě zbičuje liják

než spadne z dubů poslední list

Čeká je nové rašení

Čeká je mnoho nových jar

a mnoho nových zim

Budou tu stát ještě stovky let

ale my nebudeme



BIBLICKÝ MOTIV


Proniklo Slovo věčnou tmou,

v prázdnotě svět se objevil.

Duch, jenž se vznášel nad vodou,

pak světlo od tmy oddělil.

Když svět byl vodou prostoupen,

stvoření minul první den.

Pak horní vody nebeské

Stvořitel klenbou oddělil.

Níž stály vody pozemské,

v propastnou tůň se déšť jen lil.

Když svět byl takto rozdělen,

stvoření minul druhý den.

Přikázal vodní hlubině,

aby se v moře změnila,

potom dal vzniknout pevnině,

jež zelení se pokryla.

Bůh byl s tou prací spokojen.

Stvoření minul třetí den.

Nebeskou klenbu vyzdobil

měsícem, sluncem, hvězdami,

správci je času učinil,

ať věčně září nad námi.

Byl jejich krásou potěšen.

Stvoření minul čtvrtý den.

Zrodil se život pod vodou –

ryby a havěť ve vlnách.

A ptáci pluli oblohou

zahnízdit kdesi v korunách.

Svět zvířaty byl obydlen.

Stvoření minul pátý den.

A člověk vstoupil na scénu,

aby se Bohu podobal.

Z hlíny byl Adam. Za ženu

pak Stvořitel mu Evu dal,

tu pomocnici pro radost,

když v spánku vyndal jeho kost.

Tu Bůh oběma požehnal.

Vždyť byli jeho obrazem.

A nad zemí jim vládu dal

Tak v práci minul šestý den.

Pak Stvořitel si odpočal

a sedmý den se svátkem stal.

6 komentářů u „Duby. Biblický motiv.“

  1. Tedy, paní Hájková, pro tentokrát mi ty Vaše básničky daly poněkud „zabrat“. V mém archivu se mi totiž trochu pomíchaly ty které už byly otištěny s těmi které ještě čekají na zveřejnění; navíc k tomu přišla ta okolnost že jedna z těchto dvou básniček je nová, zatímco ten „Biblický motiv“ jsem musel lovit z archivu.

    Ale zdá se že všechno dobře dopadlo, archiv jsem uspořádal a zorganizoval, takže všechno je v pořádku. Ostatně i v tomto případě se vyplatilo že jsem si naštěstí z mého archivu dělal pravidelně záložní kopie, takže všechno nepoškozené přečkalo i totální zkázu mého – předchozího – počítače.

  2. „Budou tu stát ještě stovky let
    ale my nebudeme“

    – paní Hájková, toto (pesimistické či melancholické) konstatování by ovšem bylo možno pojmout, formulovat i se zcela opačným vyzněním:

    „My tu už nebudeme
    ale ty stromy budou žít ještě celé stovky let.“

    Ono to tak bývá vlastně zcela pravidelně, že tu samou věc je možno vnímat a hodnotit jedním, ale zároveň i zcela opačným způsobem…

  3. To je opravdu zajímavé, pane Poláčku. Stačí přehodit pořadí, aby něco vyznělo optimističtěji.
    Možná by se i sama smrt mohla přesunout z konce života někam doprostřed…

  4. Což o to, paní Hájková, jak známo je celá řada lidí, u kterých k něčemu takovému došlo. Totiž že svou (téměř) smrt zakusili už někdy uprostřed svého života, ale díky tomu že přežili je čekala ještě druhá půlka, už jaksi „po smrti“.

    A mnoho lidí po tomto zážitku pak začali svůj život vnímat zcela jinak, mnohem vyrovnaněji a smířeněji. A prý pak také (alespoň někteří) zcela ztratili strach ze smrti.

    Ovšem druhá stránka věci zřejmě byla ta, že přitom se značně oprostili od svých dosavadních životů. V tom smyslu jak jsme o tom mluvili v minulých dnech, v souvislosti s vášněmi. Tímto prožitkem dotyku se smrtí pro ně mnoho věcí z běžného života přestalo mít svůj význam, proto pak mohli být tak uklidnění a vyrovnaní; ale právě tím asi dost ztratili kontakt k tomu, co pro jiné lidi znamená přirozený život s jeho každodenními radostmi i starostmi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.