Forum

Tato stránka je náhradou za zrušená diskusní fóra, která nevešla v užívání. Je určená pro diskuse o aktuálních tématech, která se ale věcně nehodí do žádné běžící diskuse pod aktuálně projednávanými texty. Takže sem každý může volně vkládat svá vlastní témata, která se mu právě zdají být příhodná pro společnou diskusi.

772 komentářů u „Forum“

  1. Dík panu Poláčkovi za informace o mytickém myšlení. Dočetla jsem se, že je to prakticky totéž, co magické myšlení, a našla jsem ještě další informace. https://psychologie.cz/sila-magickeho-mysleni/
    V článku je zmíněn také určitý význam pro zdraví, což do jisté míry omlouvá i to moderní mytické myšlení (konspirační teorie):
    „… tím, že dává možnost nazírat určité skutečnosti z jiného úhlu, poskytuje přesvědčení typu „už tomu rozumím“.

  2. No nevím, nevím, pane Nusharte; dialektika jak známo znamená nepřetržitý boj protikladů…

    Ovšem – na straně druhé i jejich sjednocování. Asi všechno záleží na tom, kterou z obou těchto stránek dialektického procesu pojmeme za náš cíl.

  3. Přál bych si/nám sjednocování jako nepřetržité náročné soužití (protikladů i jiných kladů 🙂 ) , udržující životaschopnost systému.
    V taoistické „přírodovědě“ protiklady (jin/jang) musí být v komunikativním vztahu – pokud se odloučí, systém jimi tvořený zaniká.

  4. Zřejmě i protiklady uvnitř každého z nás musí být v komunikativním vztahu, abychom nezanikli.
    Řeší taoističtí filosofové, kdo (co) tu rovnováhu protikladů vytváří/zajišťuje?

  5. Dobrá otázka;-)… nevím. Nejspíš to záhadné nepostižitelné tao 😉

  6. Tak to je zajímavé, pane Nusharte; zrovna včera (a ještě i dnes) jsem na fóru Levice (v souvislosti s mou sérií článků o Marxovi) vysvětloval, že marxistický model vztahu „materiální základny“ a „společenské nadstavby“ je ve skutečnosti nedialektický. Tedy – ne proto že by zde neexistovala žádná „komunikativnost“; ale proto že tu vlastně vůbec neexistuje žádný skutečný protiklad. V Marxově pojetí je „společenská nadstavba“ vždy jen závislou variablou „materiální základny“. Dalo by se tedy říci, že „jang“ materiální základny jakožto aktivní princip ovládá, pohlcuje „jin“ společenské nadstavby, jakožto principu pasivního.

    Ale právě takovýto od počátku nerovnovážný stav neumožňuje ani vznik skutečně dialektického protikladu, ani skutečný dialog mezi oběma sférami.

  7. Ovšem, pane Poláčku, není pravda, že by v marxismu byla společenská nadstavba natolik závislou na základně, že by byla pouhým jejím produktem a vůbec ji neovlivňovala. Ještě si ze školy pamatuji větu, že v epoše vědecko-technické revoluce se věda stává bezprostřední výrobní silou. Věda – čili součást sféry společenského vědomí, společenské nadstavby, která je závislá na úrovni vývoje výrobních sil – se zpátky vrací do základny a stává se její součástí. Výroba je teď závislá na ní.

  8. Ano – tak nějak jsem to myslel když jsem tu před časem měl pár poznámek na téma (i nebezpečné) lidské hravosti – tvořivosti. Vyznívaly asi jako nepřiměřená redukce sociálních věd na technologický optimismus. Ne že by to bylo mé přesvědčení, ale přímo z marxismu se mi zdála vyplývat principiální nekonstruovatelnost nějaké post-kapitalistické formace: pro nepředvídatelnost vývojových zlomů vědy-technologií a jejich dopadů do materiálních podmínek existence našich pospolitostí.

    Trochu to i souvisí s vedle Vámi diskutovanými směry „plynutí času“. Uvědomil jsem si že mi také je intuitivně blízký ten obraz „opačného“ vplývání oceánu budoucnosti do řek a pramenů minulosti – asi v tom smyslu že našimi přítomnými okamžiky „kolabují vlnové funkce“ širokých prostorů možností do už konkrétních (kauzálně tedy přehlednějších, pokud dohlédneme) minulostí. Asi jako když otvíráme krabici s tou Schrödongerovou kočkou 🙂

  9. Takže západní marxisté vlastně ne zcela právem kritizovali Lenina za to, že voluntaristickým způsobem (co kdyby se to povedlo?) podnítil socialistickou revoluci v zaostalé zemi, v níž nebyly pro skutečnou změnu k socialismu podmínky, čímž revoluci předem odsoudil k nezdaru. Rusko byla země se zaostalou materiální základnou, málo rozvinutými kapitalistickými výrobními silami i výrobními vztahy, země s feudálními přežitky. Díky té své vědecko-technické zaostalosti mělo Rusko zaostalé obyvatelstvo?
    Nebo ne?
    Obyvatelstvo bylo zaostalejší proto, protože bylo zvyklé na méně té vnější (kapitalistické) svobody, na dlouhé nevolnictví a samoděržaví? Nebo to bylo způsobeno specifickými ruskými psychickými vlastnostmi, které popsal Dostojevskij? Ale odkud se ty vlastnosti vzaly?
    Nebo by socialistická revoluce byla stejně neúspěšná (tedy nevzniklo by to, co mělo vzniknout), i kdyby se odehrávala na Západě?

  10. Paní Hájková, ohledně vztahu Marxovy „materiální základny“ a „společenské nadstavby“ vznikla i určitá – kritická – diskuse na fóru Levice. Abych mé argumenty nemusel psát celé znovu, přetiskl jsem mou odpověď pod příslušnou kapitolu mé série o Marxovi: https://humanisticke-dialogy.eu/levice/marx-a-dnesek-iv/comment-page-1/#comment-9096

    Tady mohu – k Vaší konkrétní připomínce – připojit jenom tolik, že Marx s Engelsem samozřejmě určitou zpětnou působnost „společenské nadstavby“ uznávali. To ale ještě samo nic nemění na tom, že u nich byl tento model v zásadě asymetrický, a nelze ho tedy považovat za skutečně dialektický. Konkrétně: výsledky vědy samozřejmě mají vliv na „rozvoj produkčních sil“, tedy na vývoj „materiální základny“; ale to nic nemění na tom, že co se zásadního charakteru společnosti týče, tady je u Marxe naprosto rozhodující a určující právě jenom tato „materiální základna“, a nic jiného. Výsledky vědy jsou ve vztahu k materiální základně v podstatě jenom jeden z mnoha faktorů, jako jsou třeba přírodní podmínky, hustota obyvatelstva, přítomnost či nepřítomnost mořských obchodních cest, a podobně.

  11. Co se pak revoluce v Rusku týče, pak tady byla teorie taková, že ta by se mohla opřít o ruskou tradici občin, tedy společného (obecního) vlastnictví zemědělské půdy. Ovšem – podmínkou úspěchu revoluce bylo, že hned poté revoluce proběhne i ve vyspělých západních zemích, takže tamější vyspělé dělnictvo pak poskytne účinnou pomoc méně vyspělé dělnické třídě Ruska. Jak známo se ale na Západě žádné revoluce nekonaly. Z tohoto hlediska je tedy možno faktický neúspěch ruské revoluce z hlediska teorie možno konzistentně vysvětlit.

    Ovšem (jak doufám přesvědčivě vyplyne z dalších částí mého seriálu k Marxovi) ve skutečnosti komunistická revoluce nemohla úspěšně proběhnout nikde, protože její teorie spočívala na (zčásti) zcela chybných premisách.

  12. Ovšem, pane Nusharte, nepředvídatelnost (zlomů) technického vývoje nemá na samotnou konstrukci marxistické teorie (a její případnou falzifikaci) zásadní vliv. Věda hraje v tomto Marxově modelu jenom tu funkci, že je podmínkou tzv. „rozvoje výrobních sil“. Jakmile se tyto „výrobní síly“ rozvinuly k určitému stupni, pak dojde k takovému vyostření protikladu mezi „společenským charakterem výroby“ a soukromovlastnickou formou přivlastňování, že – podle Marxe – tento konflikt nebude možno vyřešit jinak nežli revolucí. (V mé sérii o Marxovi o tom píšu něco blíže, mám pocit že právě v poslední publikované kapitole; poněkud už jsem ztratil přehled kde jsem co napsal.)

    V jednom jediném ohledu by tento faktor vědy mohl mít rozhodující vliv: kdyby se totiž technický rozvoj lidstva zcela zastavil. Marx prý v posledních letech svého života intenzivně studoval život přírodních národů – tedy právě těch, u které k tomuto „zamrznutí“ vědeckotechnického rozvoje došlo. Zřejmě i on začal tušit, že jeho model nevyhnutelného vývoje lidstva ke komunismu má své slabé stránky, že se tento vývoj může přinejmenším zastavit (ne-li už uhnout zcela jiným směrem).

  13. Karel Marx žil v době, kdy počínající nástup technického věku přinášel většině lidí nejprve (podobně jako třeba za neolitické revoluce) především negativa.

    Během 20. století se charakter průmyslové revoluce vyvíjel. Více než mohl předpokládat Marx a více než předvídali autoři sci-fi, byla výsledkem produkce, měnící zásadně celé životy lidí z nejširších vrstev, ne toliko pracovní. Ukázalo se také, že (nadnárodní) kapitalistické podniky si mohou dovolit největší investice do aplikované vědy a do technologií.

    Vědeckotechnická revoluce se postupně stala podstatným faktorem, který působí jako náhrada (náhražka) revoluce společenské. Lze možná soudit, že její rozmach a charakter je hlavní příčinou, proč se dnes svět nevyvíjí podle Marxových (a marxistických) předpokladů.

  14. Ta pravá příčina ovšem leží někde jinde: v Marxově chybné (respektive jenom zčásti správné) konstrukci hodnoty, nadhodnoty, a především vykořisťování; jak dokládám v právě dnes zveřejněné kapitole mé série o Marxovi. Především proto že ve skutečnosti zdrojem nových (nad)hodnot není jenom a pouze námezdní práce, nýbrž i jiné faktory, jenom to umožňuje takový explozivní nárůst celkového společenského bohatství, které pak přináší ty pozitivnější stránky pro průměrného člověka.

    Ostatně – jak jsem uvedl v mém komentáři k článku A. Zemančíkové o televizním seriálu „Industrie“, ve skutečnosti už za Marxových časů nebyla situace s platy dělníků tak zcela jednoznačná, jak to líčí Marx. Ano, ta pauperizace, to zbídačování bezpochyby bylo – ale na straně druhé byly zase případy, kdy dělníci měli dost vysoké mzdy.

    Ostatně, on tady působí ještě jeden faktor, který bývá zcela obecně naprosto opomíjen, přestože právě on má v daném ohledu snad tu největší roli: totiž faktor antikoncepční pilulky! Jestliže dříve (dělnická) rodina musela živit pět, deset i více dětí, dnes jsou to děti jedno až dvě, nebo třeba vůbec žádné. To je skutečně dramatický rozdíl ve výdajových stránkách rodin. Kdyby i dnešní rodina musela živit dejme tomu osm dětí, pak by dnešní svět (a jeho blahobyt) vypadaly zcela dramaticky jinak. (Nehledě k tomu že tlak na čerpání -a devastaci – planetárních zdrojů by byl ještě mnohem větší.)

  15. Dodatečně mě ale napadla jedna věc k tomu co jsem uvedl, že Marx ke sklonku svého života začal intenzivně studovat přírodní národy a příčiny toho, proč ustrnuly ve svém vývoji. Tady se totiž staví otázka po motivacích, proč se Marx tak náhle obrátil k tomuto tématu. Je nutno si uvědomit: podle jeho předpovědí vlastně už dávno musela propuknout všeobecná proletářská revoluce, přinejmenším ve vyspělých průmyslových zemích. A přitom – nikde nic! Žádné revoluce se nekonaly. Takže by to mohl být právě tento fakt, který Marxe nutil začít se zabývat otázkou, proč se za určitých okolností společenský vývoj zastaví, a nepokračuje už dále.

  16. Ještě mě napadlo něco k tématu antivaxerů. My jsme tu ovšem opakovaně poukazovali na jejich – agresivní – iracionalismus, a dozajista právem jsme ho (z hlediska moderní společnosti) kritizovali.

    Jenže – já jsem v těchto dnech viděl nějaké dokumentace o mystických představách lidí středověku, především o čarodějnictví. To musela tehdy být opravdu šílená doba, kterou si dnes už vůbec nemůžeme dokázat představit. Zlé síly, strašidla, čarodějnice – to všechno bylo bezprostřední součástí každého dne, lidé se proti – domnělým – nebezpečím snažili chránit ochrannými artefakty, amulety, zaříkáním… A je nutno si uvědomit, i když to bylo v časech středověku, ono to ve skutečnosti zdaleka není ještě tak dávno, ještě v 17. století se konaly čarodějnické procesy, to je jenom nějakých 12 – 15 generací, to je zřejmě opravdu příliš málo, nežli aby z lidského vědomí mohly zmizet všechny zbytky pověrčivosti, a vůbec sklonu k iracionálním výkladům světa. V daném smyslu tedy současná víra mnohých, že spolu s injekcí vakcíny je člověku do těla dopraven čip který má plně ovládnout jeho osobnost, není nic jiného nežli novodobá varianta víry v to, že zlá čarodějnice může „uřknout“ svou nevinnou oběť.

  17. Ohledně antikoncepce musím poznamenat, že regulace porodnosti začala ve městech mnohem dříve, než se obecně rozšířily antikoncepční pilulky. Mít dvě, maximálně tři děti začalo být zvykem už za první republiky, a to i mezi značnou částí dělnictva. Lidé prostě používali jiné metody, i když nebyly tak spolehlivé. Na vesnici ovšem mívali lidé dětí mnohem více, a to i v selských rodinách. Myslím, že teprve od 60. let 20. století se to začalo vyrovnávat.

  18. V každém případě ten zcela zásadní zlom v demografické křivce nastal až v oněch 60. letech, spolu s nástupem antikoncepční pilulky.

  19. Natalita je odedávna, nejen u člověka, ovlivňována tím, nakolik příznivé podmínky aktuálně panují a nakolik se velikost populace přiblížila úživnosti prostředí. (Když půjdeme nyní u nás do parku, stěží uvidíme nějaké ptáky hnízdit. Přežije-li tuhou zimu málo dospělých ptáků, nejen počet vyvedených mláďat, ale i četnost a velikost snůšek budou nadprůměrné.)

    Lidé v minulosti vždy ovlivňovali počty svých dětí. Populace měst od jejich vzniku ve středověku měla tendenci stagnovat a klesat, takže musela být doplňována z venkova. Později nebyl ovšem dostatek prostoru, resp. půdy ani tam. Dalece nejvíce dětí měli proto kolonisté.
    V minulosti stejně jako dnes panovaly co do počtu dětí mezi rodinami značné rozdíly. Je jasné, že velká většina mužů neměla v 18. století 20 dětí jako J. S. Bach. (Jak bychom je dnes uživili?)

    Porodnost je samozřejmě ovlivňována i zkušeností s běžnou úmrtností, především dětskou. Vědomí se zde ovšem opožďuje za realitou. Podstatná je ovšem také moudrost vyjádřená rčením, že rodiče uživí deset dětí snáze než deset dětí jedny rodiče. Lepší výhled na delší dožití tedy, paradoxně, působil spíše ve prospěch početnějšího potomstva.

    Jestliže počet dětí klesal již před druhou světovou válkou, bylo tomu v důsledku již nějakou dobu se snižující dětské úmrtnosti. Nesmíme však zapomenout na velmi podstatný faktor, zavedení (zobecnění) starobních důchodů. Posléze přibyla ještě zmíněná moderní antikoncepce.

  20. Jsem, vzhledem k liberálnímu diskursu, značně kritický, když muž, natož žena si nepřeje mít děti, byť nechtěné, jejichž vývoj již probíhá. Pokud je to jen trochu možné, už proto, aby jednou nelitovala, je rozumné, aby žena změnila plány a nebála se přijmout, jak se dnes říká, výzvu jako určitý signál a příležitost.

    Přestože si papeže Františka velmi vážím a jeho výrok chápu, v případě skutečně svobodné volby bych lidi, kteří nechtějí mít děti, nekritizoval. Založit rodinu je pro většinu přirozenou životní orientací, je však třeba respektovat, absentuje-li. Nakonec právě křesťané uznávali více než jiní lidé alternativu života v zasvěcení jako plnohodnotnou, ba nejvyšší. Důvody dobrovolné bezdětnosti mohou být dnes ovšem různé, samozřejmě i hloupé a sobecké a v některých zemích může nepříznivá demografická skladba obyvatelstva činit problémy. Je však velmi potřebné, aby národy nepokračovaly v soutěžení ve své početnosti z důvodů své moci ani z důvodů ekonomických. Snížení obyvatelstva je na úrovni území dnešních států v moderní době dosud opravdu výjimečné (týká se, myslím, jen Irska a některých souostroví hlavně v Tichém oceánu). Dramaticky opačný vývoj, dále již neúnosný, zasáhl většinu rozvojového světa, také však USA a předtím i Evropu. Snížení počtu obyvatelstva na našem kontinentu pozvolna, za sto let, na úroveň před sto lety by podle mne nebyla žádnou katastrofou. Spíše naopak. Zvláště kdyby jinde došlo k poklesu na stav populace, jaký tam byl před nějakými řekněme 40 lety.

  21. Nadměrná porodnost (nad míru únosnou pro planetu a její zdroje) ve třetím světě je do značné míry způsobována právě tím, že tam ještě platí pravidlo „více dětí = lepší zaopatření rodičů ve stáří“. Zatímco v civilizaci prvního světa platí naprostý opak: financovat dítě (včetně všech jeho studií) je pro rodiče obrovsky nákladná záležitost; zatímco na vlastní důchod si (většinou) každý našetří (pojistí) sám. Z čistě ekonomického hlediska je tedy v prvním světě „výhodnější“ děti nemít, nežli mít.

    Je ovšem fakt že i ve třetím světě natalita klesá čím dál tím více; v důsledku osvěty a zároveň dostupnosti antikoncepce. Přitom – především ženy by byly mnohem více ochotné omezit četnost svých porodů (pro ně to ovšem znamená zátěž); zatímco v oněch regionech mnohdy platí za zdroj mužské hrdosti mít mnoho dětí. Takže jsou to daleko spíše muži, kteří jsou tu „na vině“ oné stále ještě vysoké porodnosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *