Máj

Eva Hájková

Šťavnatá jarní zeleň

a nekonečný blankyt oblohy

s lehkými bílými obláčky

plujícími ve svátečním tichu.

Hravý vánek chladí slunné odpoledne

a povívá barevnými stužkami májky.

Jsou jako z dívčích copánků.

Zpomal svá křídla,

poštovní holube,

i tak se vrátíš domů.

Ještě se, léto, zdrž na teplém jihu

a šetři si svůj žár

na jiné časy.

A jaro, ještě po ránu

zalévej trávník krůpějemi rosy

či deštěm májovým.

Ještě nás chvíli nech

vnímat tu jarní něhu sedmikrásek

a konvalinek skrytých v listí

a vůni hlohu v parku.

Než otevřou se brány léta

a červen vtančí do kraje.